Kompletní průvodce výkrmem prasat: Od nákupu selete po efektivní krmné strategie

Pravidla pro nákup kvalitního selete

Základním předpokladem pro úspěšný chov je pořízení vitálního zvířete z prověřeného zdroje. Při nákupu vždy požadujte od chovatele detailní informace o zdravotním stavu celého vrhu. Zajímejte se především o provedená očkování a potvrzení o pravidelném odčervení. Ideální hmotnost selete při odběru by se měla pohybovat v rozmezí 20 až 25 kilogramů.

Důrazně se doporučuje vyhnout se takzvaným nestandardním kusům, které vykazují viditelné zdravotní defekty, jako je například kýla. Ačkoliv je pořizovací cena těchto zvířat obvykle nižší, chovatel se vystavuje vysokému riziku budoucích veterinárních nákladů nebo dokonce úhynu. Při osobní prohlídce zhodnoťte celkovou kondici zvířat a vybírejte pouze silné a aktivní jedince.

Význam adaptačního období

Klíčovým faktorem při přesunu zvířete do nového prostředí je kontinuita ve stravování. Zjistěte si přesné složení stravy, na kterou bylo sele dosud zvyklé. První dny po transportu podávejte výhradně totožné krmivo, aby se minimalizoval stres a zažívací potíže. Teprve po úspěšné adaptaci můžete začít složení stravy postupně měnit podle vašich chovatelských cílů.

Cílová porážková hmotnost a ekonomika chovu

Pro dosažení optimální výtěžnosti masa a nejlepšího poměru mezi vynaloženými náklady a ziskem je klíčové správné načasování porážky. Standardní porážková hmotnost se v moderních chovech pohybuje mezi 105 až 115 kilogramy. V této fázi je struktura masa nejkvalitnější a zvíře nemá nadbytek tukové tkáně.

Pokud chovatel cíleně prodlužuje dobu výkrmu a zvíře dosáhne hmotnosti kolem 150 kilogramů, mění se diametrálně poměr tkání. U těžších kusů rapidně narůstá podíl sádla na úkor svaloviny. Toto rozhodnutí proto musí vycházet z konkrétního záměru, zda preferujete spíše libové maso, nebo potřebujete vyšší výtěžnost tuku pro další zpracování.

Jak sestavit vyváženou krmnou dávku

Základním zdrojem energie pro rychlý a efektivní růst jsou jadrná krmiva. Mezi nejvyužívanější obiloviny v tuzemských chovech patří pšenice a ječmen, které se zvířatům předkládají ve formě šrotu. Krmnou směs lze v menší míře doplnit také o oves. Při použití kukuřice postupujte obezřetně, protože její vysoký energetický obsah může při nadměrném zkrmování způsobit nežádoucí žloutnutí a řídnutí sádla. Žito se pro výkrm prasat zásadně nedoporučuje kvůli negativním dopadům na trávicí trakt.

Ekonomika spotřeby krmiva závisí na zvolené metodě výkrmu:

• Při krmení výhradně jadrnými krmivy spotřebuje prase za celý cyklus přibližně 220 až 250 kg směsi.

• Při kombinaci jadrných krmiv a brambor klesá spotřeba obilovin na zhruba 140 až 170 kg.

Využití brambor a zbytků v chovu

Brambory představují tradiční a vysoce hodnotnou složku prasečího jídelníčku. Zvířatům se podávají výhradně v uvařeném nebo zesilážovaném stavu. Lze využít i drobné nebo mechanicky poškozené hlízy. Absolutně nepřípustné je však zkrmování nazelenalých, nahnilých nebo plísní zasažených brambor, které obsahují toxické látky.

Prase nelze vnímat jako univerzální likvidátor biologického odpadu, přesto lze stravu doplnit o nezávadné zbytky. Vhodné jsou čisté slupky ze zeleniny, ovoce nebo ve vodě namočené tvrdé pečivo. Zbytky z lidské kuchyně nesmí být nikdy silně kořeněné, nadměrně mastné, nebo ve stavu rozkladu. Velkým přínosem pro vitalitu zvířete je také občasný přístup na pastvu, kde získá přirozený zdroj živin.

Doplňky stravy a nezbytný pitný režim

Pro zdravý vývoj kosterní soustavy a prevenci zdravotních komplikací je nezbytné obohacovat stravu o specifické nutriční doplňky. Pravidelné přidávání minerálně-vitamínových směsí zajišťuje optimální hladinu důležitých prvků v organismu. Výborným stimulantem trávení a imunity jsou pivovarské kvasnice, které významně podporují celkovou vitalitu zvířete.

Zcela zásadní je neustálý přístup k čisté pitné vodě. Spotřeba vody u zvířete s hmotností 100 kg činí minimálně 5 až 6 litrů denně. Reálná spotřeba se odvíjí od několika faktorů:

1. Podíl sušiny a bílkovin v předkládaném krmivu.

2. Aktuální klimatické podmínky a teplota v ustájení.

3. Celkový zdravotní stav a fáze růstu zvířete.