Profesionální chov nutrií: Kompletní průvodce ustájením, krmením a odchovem

Specifika chovu nutrií a jejich hospodářský význam

Nutrie říční představuje robustního hlodavce, jehož původní domovinou jsou vodní ekosystémy Jižní Ameriky. Díky své vysoké adaptabilitě se tento druh postupně rozšířil do mnoha koutů světa. Historicky byl chov nutrií zaměřen primárně na produkci vysoce kvalitní kožešiny a dietního masa, které vyniká výbornými nutričními hodnotami. V současné praxi se však s těmito zvířaty stále častěji setkáváme také v roli netradičních, avšak velmi inteligentních zájmových chovanců.

Zemědělci a drobní chovatelé oceňují na nutriích především jejich celkovou nenáročnost na veterinární péči a výbornou konverzi krmiva. Pokud zvířatům zajistíte odpovídající zoohygienické podmínky a přístup k vodě, odmění se vám pevným zdravím a klidnou povahou. Úspěšný chov však vyžaduje důkladné pochopení jejich fyziologických i etologických potřeb.

Anatomie a fyziologické vlastnosti

Dospělý jedinec disponuje mohutnou stavbou těla, přičemž délka trupu může dosahovat až 70 centimetrů. Dobře živená zvířata nezřídka překračují hmotnostní hranici 10 kilogramů. Zcela charakteristickým anatomickým znakem je zhruba 30 centimetrů dlouhý, šupinatý a neosrstěný ocas. Tento orgán plní klíčovou funkci při pohybu ve vodě, kde zvířeti slouží jako spolehlivé kormidlo.

Hlava je vybavena dlouhými hmatovými vousy, které usnadňují orientaci, a naopak poměrně malýma očima i ušima. Nejvýraznější dominantou tlamy jsou masivní hlodavé řezáky, jejichž zbarvení se přirozeně pohybuje v odstínech od sytě oranžové po tmavě kaštanovou.

• Přední končetiny: Jsou vybaveny pěti prsty s vynikající úchopovou schopností, což zvířeti umožňuje precizní manipulaci s potravou.

• Zadní končetiny: Disponují silnými plovacími blánami, které z nutrií činí excelentní a vytrvalé plavce.

Požadavky na ustájení a vodní prvek

Základním předpokladem pro udržení welfare zvířat je vybudování prostorného a bezpečného zázemí. Standardní ustájení nutrií se obvykle řeší formou venkovních ohrad, které musí kombinovat suchý výběh, chráněný úkryt a nezbytnou vodní plochu. Minimální plošný standard pro chovnou skupinu činí 300 × 350 centimetrů při výšce ohrazení alespoň 120 centimetrů.

Krytý příbytek, chránící zvířata před extrémními výkyvy počasí, by měl mít hloubku minimálně 80 centimetrů a výškově navazovat na obvodové hrazení. Vnitřní prostory je nutné pravidelně podestýlat. K tomuto účelu se v praxi nejlépe osvědčují kvalitní bezprašné piliny v kombinaci se suchým senem.

Zajištění přístupu k vodě

Vodní plocha je pro nutrie absolutní nutností, a to nejen z hlediska hygieny, ale i pro přirozenou termoregulaci. Pokud ohradou protéká přírodní potok, je bezpodmínečně nutné jej u vstupu i výstupu zajistit pevným pletivem proti úniku zvířat. Pokud přírodní zdroj chybí, musíte vybudovat umělou nádrž.

• Postačí pevný plastový bazének, zapuštěná napájecí vana nebo betonové koryto.

• Nádrž musí být dostatečně prostorná, aby se v ní dospělé zvíře mohlo bez problémů otočit, potopit a plavat.

• Vodu je nutné v umělých nádržích pravidelně měnit, aby nedocházelo k množení patogenů.

Správné krmení nutrií během roku

Vzhledem k tomu, že nutrie jsou striktní býložravci, musí se jejich krmná dávka skládat z kvalitních rostlinných složek. Systém krmení se přirozeně mění v závislosti na ročním období. Distribuci potravy provádějte ideálně dvakrát denně a zakládejte ji na více krmných míst současně. Tímto opatřením eliminujete stres v chovné skupině a zajistíte, že se k potravě dostanou i submisivní jedinci či mláďata.

Letní a zimní krmný režim

V průběhu letních měsíců tvoří absolutní základ jídelníčku čerstvé zelené krmení. Zvířatům předkládáme kvalitní jetelotravní směsi, čerstvě nasečenou vojtěšku a luční trávu. Tuto vlhkou složku je nezbytné doplňovat hrubším, ideálně krátce řezaným senem, které podporuje správnou funkci zažívacího traktu.

Zimní období vyžaduje přechod na energeticky vydatnější složky. Základem se stává krmná řepa, krmná mrkev, pařené či vařené brambory a dostatek kvalitního sena. Velmi oblíbeným doplňkem stravy a formou odměny jsou sladké kukuřičné klasy.

Doplňky stravy a péče o chrup

Zuby hlodavců kontinuálně dorůstají, proto musí mít zvířata neustálou možnost si je mechanicky obrušovat. Do výběhů je proto nutné celoročně zakládat silnější větve listnatých a ovocných stromů. Pro zvýšení energetické hodnoty krmné dávky lze přidávat různé obilné šroty, které předem mírně navlhčíme, nebo celá zrna obilovin. Důležité je celá zrna před zkrmováním namáčet do vody po dobu 12 až 24 hodin, čímž se výrazně zlepší jejich stravitelnost.

Rozmnožování a odchov mláďat

Reprodukční proces u nutrií probíhá velmi efektivně a zvířata se snadno množí i v zajetí. Pohlavní dospělost nastupuje velmi brzy, obvykle již kolem čtvrtého měsíce věku. K plemenitbě se nejčastěji využívá polygamní uspořádání, kdy na jednoho samce připadá stabilní skupina čtyř až šesti samic. Alternativou je individuální připouštění, kdy chovatel umisťuje samce k samici pouze na konkrétní období říje.

Samotná březost trvá v průměru 130 dní. Po této době samice přivádí na svět obvykle pět plně vyvinutých mláďat. Mláďata nutrií se rodí jako takzvaní prekociální jedinci – to znamená, že jsou ihned po porodu plně osrstěná, mají otevřené oči a okamžitě se pohybují po expozici. K úplnému odstavu a kompletnímu přechodu na pevnou rostlinnou stravu dochází zpravidla do tří týdnů od narození.